Jaké překvapení čekalo na Tomáška ve školce

Bylo čtvrteční ráno a maminka vedla Tomáška do školky. Cestou se chlapec loudal a vůbec se do školky netěšil. Po každé nemoci se cítil hodně slabý a ve třídě ho předběhli všichni kluci. To by nebylo tak zlé. To ještě zkousl, i když nerad. Jenže poslední dobou ho předbíhaly i holky, a to ho už začínalo pěkně štvát. Kluci se mu pak ve třídě posmívali. Říkali, že je horší než holka a že nic nevydrží. A to byla bohužel pravda. Od začátku letošního září to ve třídě došlo tak daleko, že si na něj zkoušeli dovolovat i kluci, kteří s ním minulý rok ještě docela kamarádili.
Do mateřské školky na sídlišti chodilo mnoho dětí. Ba dalo by se dokonce říct, že školka byla dětmi obsazená do posledního místečka. Letos musely být dokonce otevřeny tři třídy pro předškolní děti, přesto se mnoho dětí ze sídliště do školky ani nedostalo. Maminky je musely vozit na vedlejší sídliště. Tam byl však problém stejný. Přeplněné třídy dětí. Ne o všechny děti se ale jejich rodiče starali tak pěkně jako maminka o Tomáška. A tak se Tomášek setkával ve školce s dětmi pěkně vychovanými, ale i dětmi hodně nevychovanými, ba dokonce i hodně drzými. Paní učitelky se sice snažily ty nevychované a drzé děti zvládat, ale dětí bylo v každé třídě moc. Nezřídka se stávalo, že paní učitelka, která zrovna řešila zlobivého Standu nebo neposlušnou Nikolku či uplakanou Simonku, si už nestačila všimnout, že se kluci Tomáškovi nepěkně posmívají nebo že mu venku na zahradě zrovna vzali z hlavy kšiltovku a házejí si s ní.

******
Když se děti po prázdninách ve třídě opět sešly, koukal Tomášek na ostatní kluky dost překvapeně. Jirka, který byl před prázdninami stejně velký jako on, se přes léto pěkně vytáhl a byl teď o celou hlavu vyšší. A Jakub, který býval dokonce menší než on, byl stejně vysoký jako Jirka. A ze třídního šaška Káji je teď úplný Rambo. A jak všichni ti kluci zesílili! Určitě měli větší svaly než on. Jenže Tomík zůstal pořád stejně malý a možná ještě hubenější. Nevyrostl přes prázdniny ani o jeden jediný centimetr. Docela rychle mu došlo, že on tedy určitě žádného z těch kluků nepřepere. A mnoho děvčátek Tomáška také přerostlo. Vedle takové Žanety nebo Dominiky vypadal jako takový pidimužík. Obě byly nejen vyšší než on, ale byly také docela při těle. Děti si na ně ani netroufly pokřikovat, že jsou tlusté, protože se jich tak trochu bály.
Žaneta měla dva starší bratry a lítala s nimi někdy i dost pozdě již za setmění venku a rodiče se o ně moc nestarali. Tatínka lidé vídali často v blízké hospodě a maminka mívala práci na směny a ještě k tomu chodila uklízet do nedalekých kanceláří.
Jednou jel Tomášek s maminkou autobusem ze vzdáleného obchodního domu, když si všiml, že s nimi venku běhá i Hynek od něj z předškolní třídy. Ten Hynek, který seděl poblíž Tomáška v jídelně a často mu prováděl nepěkné věci nebo se mu posmíval, že je prý vychrtlý jako závodní chrt. Také Hynek měl totiž staršího bratra, a ten ho míval často na starosti, když maminka, která pracovala jako barmanka, měla zrovna večerní směnu. Nebylo divu, že Hynek od starších kluků pochytil různé móresy a nepěkné chování. Ve školce býval k paní učitelkám občas i nehorázně drzý a z jejich výchovných poznámek si vůbec nic nedělal. Jednou dokonce Tomášek, který se loudal při návratu z wc zaslechl, jak si paní učitelky potichu povídaly, že je Hynek úplně nezvladatelný a nevychovatelný. A prý bůh ví, jak špatně to s ním v životě dopadne, jestli to takhle půjde dál a rodiče se s jeho výchovou nezačnou víc snažit.