Co se stalo ve školce na zahradě

Tomášek s Markétkou společnými silami nakonec postupně našli nejprve schovanou Lucku a pak i Barču. Když se potom všichni čtyři hnali k houpačkám, běželi kolem dřevěného domku. Tam si zrovna hrála skupina kluků v čele s Hynkem.
Vtom Hynek zahlédl Tomáška ve společnosti tří holčiček. Tomáš ho dnes hodně naštval, když počítal až do tisíce. A jak na něj ostatní obdivně koukali! Dokonce s ním teď kamarádí i Barča, která se mu tak líbí. A při počítání Barča na Tomáše koukala jako by ho milovala a obdivovala. Tak to tedy ne! Do Hynka vjel najednou zlobivý čert a měl potřebu Tomáškovi nějak ublížit. Stál tam, v očích měl zlobu a začal se Tomovi posmívat kvůli jeho jménu.
Pokřikoval a nepěkně se u toho šklebil: „Tomáš Malý, Malý, malý jako trpaslík, nedosáhne na hajzlík!“
V tu chvíli se holčičky s Tomášem zastavily. Tomáška zamrzelo, že si proti němu Hynek zase něco našel. Už zase se mu přede všemi posmívá. Jenže to nepočítal s tím, že se ho jeho nové kamarádky zastanou.
„A ty jsi zase hloupej a zlej. A nikdo tě nemá rád, že jo, holky?“ řekla Barča rozzlobeně a v očích jí nebezpečně svítilo. Byla sice malá, ale také v sobě měla srdce velkého bojovníka. Zvlášť ve chvílích, kdy někdo ubližoval někomu nevinnému. Barča z duše nesnášela nespravedlnost.
Na to se k ní přidala Markétka a zakřičela: „Ty se zase jmenuješ Smolík. My se ti taky můžem posmívat Smolíčku, Smolíčku, kde máš svou jezinku?“
K nim se pak přidala i hubatá Lucka, která se za těch pár dnů také stihla s Tomáškem skamarádit.
A Lucka začala zpívat: „Smolíčku Pacholíčku, jezinky jdou, Smolíčka pacholíčka nesou.“
A Barča zase řekla: „On nemá jezinku, on má jelena s parohama. Budeme mu říkat paroháč. To prý kluci nesnášej. Paroháč, paroháč.“
V té chvíli už Hynek vzteky nevydržel a začal holky mlátit hlava nehlava. Měl hrozný vztek. Teď se mu kvůli tomu mrňousovi Tomášovi posmívá a nadává dokonce i blonďatá Barča!
Přihlížející Anetka běžela honem k místu, kde na lavičce seděly paní učitelky a už z dálky volala: „Paní učitelko, paní učitelko, Hynek mlátí holky!“ Dvě paní učitelky se zvedly z lavičky a spěchaly ke skupince bojujících a řvoucích dětí.
Jedna z nich chytla Hynka, aby kolem sebe přestal mlátit a kopat.
Druhá se rozkřikla na děti: „Tak co se to tu děje? Nemůžete si normálně v klidu hrát jako ostatní? Kdo to začal? A nekřičte jedna přes druhou.“
„Paní učitelko, když von si ale začal. Posmíval se Tomáškovi kvůli jeho jménu. Ale on přece nemůže za svoje jméno, ne?“, začala zadýchaně vysvětlovat vždy pohotová a upovídaná Barča. Tak se paní učitelky dozvěděly, jak se to celé seběhlo a kdo si začal první.
Paní učitelka Málková ale řekla: „No, to jsem sice ráda, že jste se tak hezky skamarádili, ale když někdo zlobí, nemusíte ho hned napodobovat a také tady začít tak zlobit. O vás jsem si holky myslela, že jste trochu chytřejší než tady Hynek. Když on se někomu posmívá kvůli jménu, tak vy to po něm nemusíte opakovat.“
„Ale když my jsme se chtěli zastat Tomáška. Hynek mu pořád nějak ubližuje“, snažila se vysvětlit umazaná Markétka, kterou Hynek několikrát bolestivě nakopl špinavou botou.
Paní učitelka se otočila ke zlobivému Hynkovi, kterého ještě stále držela paní učitelka Hlavatá a řekla důrazně: „Hynku, já už toho tvého zlobení mám plné zuby. Až si dnes pro tebe přijde maminka, všechno jí povím. To není ale všechno. Budu chtít, aby za mnou přišli oba tvoji rodiče. Všichni pak půjdeme společně do ředitelny za paní ředitelkou.
Teprve v tu chvíli se Hynek konečně zatvářil trochu zkormouceně a začal mít obavy. Věděl, že od táty dostane pořádný výprask. A to nebylo jen tak. To si pak několik dní pořádně nesedne, jak ho bude bolet zadek.
Na závěr toho dne se Tomášek rozloučil s kamarádkami a řekl, že zítra jede do lázní. Byl při tom hodně smutný, a tak mu Markétka řekla: „Neboj, já s tebou budu pořád kamarádit.“
Barča zase řekla: „A neboj, určitě si tam najdeš kamarády.“
Lucka se k nim přidala: „Hele, a pořádně tam jez. Třeba pak vyrosteš a kluci si na tebe už nedovolí.“
Maminka si přišla pro Tomíka dnes výjimečně dřív, a tak mu Markétka, Lucka a Barča ještě stačily zamávat na pozdrav.