Jak si děti hrály venku na zahradě

Venku bylo ten den docela hezky. Dokonce sluníčko sem a tam vykouklo nesměle zpod mraků. Děti se před obědem honily po zahradě, která zářila pestrobarevnými barvami podzimu, a vesele dováděly. Někdo sbíral nádherně zbarvené listy, jiný zase krásně lesklé kaštany. Pár kluků lezlo do dřevěného domečku a jezdilo po červené skluzavce po zadku dolů.
Holčičky, které seděly s Tomáškem u stolku, se s ním docela rychle skamarádily. Tomáškovi s nimi bylo moc hezky a vůbec mu nevadilo, že nelítá venku s kluky. Zrovna dnes hráli na schovávanou. Barča pykala a počítala dokonce do dvaceti. Děti v předškolní třídě už umějí všechny počítat. Většinou jen do deseti. Někdo zkouší i do dvaceti, ale občas se splete. Jenže Barča byla šikovná a v počítání se nepletla.
Ve chvíli, kdy Barča pykala a počítala do dvaceti, Tomášek, Lucka i Markétka se běželi honem schovat někam na zahradu. Tomášek se ukryl za široký kmen stromu poblíž vchodu do jejich třídy.
Byl sice hodně hubený, ale pykající Barča jej za kmenem stromu objevila jako prvního, protože zahlédla kousek jeho modročerné bundy. Potom tedy zase pykal Tomášek. Napočítal schválně až do třiceti a pak se rozeběhl po zahradě.
Kde jen tak může být Markétka? Přemýšlel si v duchu. Chvíli hledal a hledal a pak ho napadlo, že chytrá Markétka by se možná mohla schovat někam, kde ještě nikoho za poslední dny nehledali. Ale kam? V tu ránu mu oči zalétly až na druhý konec zahrady, kde bylo husté křoví.
Tam mohla doběhnout, když jsem počítal až do třiceti. Rychlá je na to dost, letělo hlavou Tomáškovi. A hele, už ji vidí! Tedy spíš vidí tu její černo červenou bundu. To bude jistě Markétka! Markétku měl ze všech holčiček nejraději. Byla k němu asi nejhodnější ze všech a často se na něj pěkně usmála. To se jí pak utvořily takové roztomilé ďolíčky, které se na ní Tomíkovi moc líbily. A ty její krásné dlouhé lokny. Tomáškovi se Markétka prostě hodně líbila.
Také teď, když ji našel skrčenou za křovím až u plotu, se rozesmála a řekla vesele: „ Ty jsi ale dobrej. A já myslela, že tady vzadu mě nikdo nenajde. Tak pojď, budem Lucku a Barču hledat spolu, jó?“
A tak vyrazili hledat kamarádky společně.