Zde je několik ilustrací z knihy. Snad se Vám budou líbit. 🙂
Jak Marcelka dostala krásný narozeninový dort
V Praze dne 30.4.2016
Moji milí čtenáři,
vypadá to, že se můj VELKÝ SEN ohledně vydání mých knížek snad konečně vyplní – knížka „Jak měsíček a hvězdičky pomohli panence“ zaujala jedno známé nakladatelství :-). K mé velké radosti by knížka měla vyjít již před těmito Vánoci. Momentálně spolupracuji s ilustrátorkou Ivou Tučkovou na ilustracích :-). Pevně doufám, že se vám a vašim dětem její něžné ilustrace budou líbit tak jako mně. Nakladatelství se líbí i příběhy víly Hortenzinky a jejích přátel…
Přeji vám všem pěkné chvíle s mými příběhy – ať už s vílou Hortenzinkou a jejími věrnými přáteli, odhozenou Panenkou a její novou holčičkou Evičkou či malým Tomáškem a jeho novými kamarády 🙂
Dnes je poslední dubnový den – 30.4. a nevím jak vy, ale já se určitě večer chystám na tradiční slet čarodějnic. Přeji vám tedy krásné prožití dnešní filipojakubské noci (nebo také Valpuržiny noci nebo Beltine) a já odcházím leštit své starodávné koště :-). Mám tam nové vychytávky v podobě blinkrů. Dokonce jsem si pořídila i řídítka. To víte, musím jít trochu s dobou 🙂 Takže sraz dnes před půlnocí nad Petrovými kameny…
Vaše šťastná autorka Yva
22.7.2015
Milí čtenáři,
poprosila jsem ilustrátorku Ivanu Tučkovou, jestli by zkusila nakreslit 1.ilustraci k mé knížce o panence. Paní Tučková moc krásně kreslí a já bych byla moc ráda, kdyby ilustrovala celou mou knížku o panence. Doufám, že i vás a vaše děti její něžné pohádkové ilustrace okouzlí, stejně jako i mě před časem 🙂
Vaše autorka Yva
22.3.2015
Moji milí čtenáři !!!!!!!!
všechny moje pohádky snad během 1 měsíce uvidíte na mých nových webových stránkách hortenzinka- stačí si do vyhledávače pak zadat název mých nových webových stránek www.hortenzinka.cz, kde se můžete dočíst i něco o mé osobě.
Budu se na Vás moc těšit – již nyní mám v plánu další knížku pro předškolní děti a momentálně píšu také pokračování víly Hortenzinky : – ) Budou tam zase nové fotky zvířátek a nová dobrodružství.
Mějte se zatím moc krásně Vy i Vaše děti a prosím, nezapomeňte na mě . . .
Mnoho nás autorů se s mamtalentem musí z určitých důvodů v těchto dnech rozloučit : – ( – viz změna pravidel portálu mamtalent.cz – můžete si sami přečíst. Takto neuvěřitelně nevýhodnou smlouvu opravdu řada z nás podepsat nechce, takže nám ani nic jiného nezbývá : – (.
Je mi to moc líto. Opravdu.
Tímto se loučím s Vámi všemi i já – Vaše autorka Yva, co pro Vás tak ráda píše . . .
28.10.2014
Milé maminky a tatínkové, babičky a dědečkové,
k dnešnímu dni, kdy počet přečtení či otevření mého pohádkového příběhu pro děti 6 – 10 let dosáhl přesně 5.000, dovoluji si vložit tentokrát příběh pro děti předškolní. Pevně doufám, že se Vám a hlavně Vašim dětem bude také líbit, tak jako se zatím líbí příběh o víle Hortenzince a jejích přátelích. Za Vaše laskavé připomínky budu jen ráda : – ) Tuto novou pohádku o panence jsem kdysi dávno začala vyprávět mým tenkrát malým dcerkám, ovšem ve značně jednodušší verzi . . .Jak sami uvidíte, příběh není „JEN O PANENCE“. 🙂
Přeji Vám při čtení pokud možno pěkné chvilky . . . s Vašimi dětmi . . .
Vaše autorka Yva
PS. Píšu pro Vaše děti velmi ráda, škoda jen, že na vás, rodiče a prarodiče, nemám žádnou vazbu, žádný kontakt. Tak kdyby jste mi chtěli přece jen napsat něco hezkého nebo nějaké připomínky k textu, zde je můj mail – Yvona.Bednarova@seznam.cz nebo se přihlaste zde jako návštěvník – na mail Vám přijde heslo a pak už můžete dolů pod text napsat své připomínky. PÍŠU TO ZDE PROTO, ŽE NEMÁM KOLEM SEBE DĚTI VE VĚKU DO 6 LET, TUDÍŽ BY JAKÉKOLI REAKCE Z VAŠÍ STRANY BYLY PRO MĚ PŘÍNOSNÉ . . . DĚKUJI ZA VÁŠ PŘÍPADNÝ ČAS.
POKUD SE MI NĚKDO Z VÁS OZVE, BUDU MÍT RADOST, ŽE MOJE PRÁCE TŘEBA NĚKOHO TĚŠÍ : – ). ZAJÍMALO BY MĚ TAKÉ, ODKUD POCHÁZÍTE A JAK VELKÉ JSOU VAŠE DĚTI : – ). MOC VÁM PŘEDEM DĚKUJI ZA POCHOPENÍ. MOC TO PRO MĚ ZNAMENÁ . . .
*******************
Kapitola 1
Jak Marcelka dostala krásný narozeninový dort
ilustrovala Ivana Tučková
Je krásná letní noc. Noc z pátku na sobotu. Konečně přichází vytoužená sobota. Pro holčičku Marcelku dlouho očekávaný den. Den, kdy bude mít narozeniny, na které se tolik těší. Zatím ale spí ve velkém dětském pokoji. Na polštáři vedle ní leží panenka s hadrovým tělíčkem a zlatými lokýnkami. Nohy, ruce i krásná tvářička panenky ale hadrové nejsou. Pěkné modré mrkací oči jsou vroubené černými řasami. Holčička drží měkké tělíčko panenky přivinuté láskyplně co nejblíže k sobě. Svou panenku miluje z celého srdce.
Konečně přichází ráno. Marcelka nemůže dospat. Převaluje se na posteli z jednoho boku na druhý. Po chvíli však nevydrží a už kouká ven z okna. V ruce stále drží svou milovanou panu a šeptá jí:
„Jéé, venku je ale krásně! Vždyť je léto, viď, Květuško? Sluníčko svítí a já mám dnes svůj velký den. Říkala to v telefonu babička, a ta má vždycky pravdu.“
Marcelka šla a nazula si bačkůrky. To bylo dnes obzvlášť důležité. Jak ji rodiče vidí, že běhá doma bosky, vždycky dostane vyhubováno. A to dnes opravdu nechce. Co kdyby pak žádné dárky nedostala! Potřásla rozhodně hlavičkou s tmavě hnědými kudrnami a už běžela do pokoje rodičů.
Nadšeně se vrhla do velké postele mezi ně s výkřikem: „ Mamíí, tatíí, vstávejte! Já mám narozeniny. Dnes je mi pět.“
Maminka svou holčičku něžně objala a políbila. Pak si však tatínek Marcelku hravě přitáhl k sobě a z legrace jí začal dělat legrační zvuky na bříšku. To holčička přímo zbožňovala. Nadšeně se chichotala a pištěla ostošest. Jak byla dnes šťastná! Konečně je po delší době doma i táta. Dnes má pro sebe mámu i tátu. To se nestává každý den.
Mezitím maminka vstala. Dnes udělá po delší době teplou slavnostní snídani. Tak jak ji má manžel rád. Budou palačinky s jahodovým džemem a vanilkovým pribináčkem navrch. Tak to sebou musí hodit, aby vše stíhala.
***
Bylo po slavnostním obědě. Kolem velkého dřevěného stolu, ozdobeného mnoha květinami, seděla celá rodina. Nad nimi se houpala řada nafouknutých barevných balonků. Popřát Marcelce přijeli babička s dědou až ze vzdáleného města. Dnes s nimi přijeli i teta Dana se strýčkem Pepou. Velká škoda, že nebydlí o hodně blíž. Pak by se mohli vídat častěji. Říkala to teta Dana, mámina sestra.
To by pak možná maminka a možná i táta byli doma se mnou častěji. A nemusely by mě hlídat pořád ty protivné slečny, co si se mnou nechtějí moc hrát. Dokonce si některé se mnou nechtějí ani povídat. A pořád někomu telefonují mobilem nebo si lakují nehty. Často je s nima taková otrava. Ale zas mě nechají si dělat, co já chci, pomyslela si smutně Marcelka.
Právě v té chvíli její myšlenky přirušily maminka s tetou. Přinášely velikánský narozeninový dort. Ten ale byl! Marcelka vykulila překvapeně oči. Takový krásný dort ještě nikdy neviděla! Ten asi upekla teta Dana. Prý peče takové dorty na zakázku pro cizí lidi.
Na velkém kulatém podnose stál dvoupatrový dort a na vrchu hořelo pět svíček. Obě patra dortu byla potažena bílým marcipánem a ozdobena růžovými a žlutými marcipánovými kytičkami se zelenými lístky. Mezi nimi tančily dvě maličké vílí panenky celé z bílo růžového marcipánu. Marcelce se oči rozšířily údivem. S nadšením ten krásný dort pozorovala. Jen co sfoukla z plných sil všech pět svíček, přinesla maminka velký nůž na krájení dortu.
Jak si tak po obědě pochutnávali na obložených chlebíčkách a přidávali si kousky dortu, tatínek najednou někam zmizel. Po chvilce se objevil a v náručí držel plno hezky zabalených narozeninových dárků. V tu ránu pro Marcelku přestal dort existovat. Radostně zaječela a vrhla se k tatínkovi.
„Cácorko, počkej, jen co to položím. Vydrž ještě chvilku, já si tě s těmi dárky vyfotím na památku, mírnil dcerku tatínek a natáhl se pro fotoaparát. Marcelka už začínala být pěkně netrpělivá. Zase to focení! Nejdřív musela kvůli focení čekat na dort a teď zase na dárky. Proč to ten taťka tak zdržuje?