Ahoj všichni mí milí návštěvníci a čtenáři! Vítám vás na mých webových stránkách : – )
MŮJ MAIL PRO PŘÍPAD, ŽE BY MI CHTĚL NĚKDO Z VÁS POSLAT SVŮJ NÁZOR NA MÉ KNÍŽKY –
Yvona.Bednarova@seznam.cz
I když můžete mi psát i sem, pokud se Vám bude chtít. 🙂 Uděláte mi tím radost.
POKUD MÁ NĚKDO Z VÁS ZÁJEM O ZASLÁNÍ KNIHY S VĚNOVÁNÍM PRO VAŠE DÍTĚ, NAPIŠTE MI. KNIHU VÁM ZAŠLU V BUBLINKOVÉ OBÁLCE DOPORUČENĚ NEBO PŘES ZÁSILKOVNU.
Ještě bych Vám velmi ráda poděkovala, že denně mé stránky navštěvujete. Dle statistiky vidím, že váš počet neustále stoupá. Dělá mi to velkou radost. 🙂 a snad i Vám přináší mé příběhy radost i poučení.
Vaše Yva spisovatelka
Chata dne 7.9.2020
Lukáškovi bude 9.9. už 1 rok. Zatím je to většinou usměvavý klidný kluk.
Lukášek je rychlík a je VŠUDE. Nejlepší hračky? Kameny, dřívka, konev, šišky aj. 🙂 Ale úplně největší dobrodružství jsou SCHODY. Naše záda úpí…:-)
Lukáškova šikovná maminka mu upekla vynikající ovocný dort, který nádherně voněl jahodami, malinami, borůvkami a ostružinami. Byl prostě mňam. 🙂
Oslavu narozenin jsme si krásně užili. 🙂
Jestlipak z něj bude čtenář po mamince? Kéž by! Když umí člověk dobře číst, prý se pak i lépe učí.
Chata dne 16.9.2018
Můj malý vnouček dnes slaví své 2.narozeniny 🙂
Zde je v srpnu poprvé na svatbě.
Honzík: „V ruce mám kamínky, ale je to tajný.“
Honzík: „Objevil jsem babičky sešit, kam si píše poznámky ke knize, kterou zrovna píše. Nikomu ani muk! Musím to prozkoumat. Důkladně.“
Honzík i Gina v korýtku, které předtím babička x natírala barvou na lodě 🙂
Můj malý vnouček Honzík – náš malý čtenář 🙂
Fotky z mého autorského čtení v ZŠ můžete najít v sekci ÚVOD 🙂
NOVINKA – PRAHA 27.9.2016
Můj malý vnouček Honzík 14 měsíců. Doufám, že bude mít také rád knížky.
Moji milí čtenáři, ráda bych se s Vámi všemi podělila o mou velkou radost – v pátek večer 16.9.2016 se mi narodil 1.vnouček od mé starší dcery Evičky. Jmenuje se krásně česky Honzík 🙂
Vaše autorka Yva
NOVINKA – 23.8.2016
24.10.2016 MI VYCHÁZÍ 1.KNÍŽKA JAK MĚSÍČEK A HVĚZDIČKY POMOHLI PANENCE – s krásnými ilustracemi Ivany Tučkové 🙂
Knížka vychází u Albatros Media – nakladatelství EDIKA
MÁM VELKOU RADOST, O KTEROU SE S VÁMI CHCI PODĚLIT 🙂
MOŽNÁ, ŽE SE OBČAS SNY I PLNÍ…
Vaše autorka Yva
NĚCO VÍCE O MÉ OSOBĚ:
* Jmenuji se Yvona Bednarová, rozená Větrovcová a přátelé mi říkají Yvo, Yvuško, Yvčo, Yvonn aj. Jen to oslovení Yvono nemám moc ráda, jelikož zní tak nějak tvrdě a neosobně. . .
* Narozeniny mám 18.8. a jsem tedy dle slunečních znamení lvice – tedy narozena ve znamení Lva : – ) A jako snad všichni zrozenci Lva se u mě projevuje velká láska k přírodě… A nejen přírodě. Miluji od dětství fotografie a fotografování, hard rock a rock, folk a něco z country hudby, ale hlavně knihy. A ČAJ 🙂
* Již jako úplně malá holčička jsem milovala, když mi maminka nebo babička četly knížky a toužila jsem se naučit co nejdříve číst, aby se mi svět knih mohl otevřít ještě víc.
* Jak ráda vzpomínám na ty kouzelné a naprosto neopakovatelné chvíle, kdy nám každý večer můj tatínek na pronajaté chatě u řeky Sázavy četl kapitoly z knihy Mauglí! Seděly nebo ležely jsme s maminkou v pološeru chaty (my dvě blondýnky). Můj chytrý vysoký tmavovlasý tatínek (tenkrát měl ještě plno vlasů) seděl na židli osvětlen lampičkou a svým mužným hlasem nám předčítal ty napínavé příběhy o malém chlapci, žijícím v divoké indické džungli, na kterého na každém kroku číhalo nebezpečí v podobě velkého tygra Šer – chána. . . Jak ráda bych ty chvíle zase vrátila!
* Narodila jsem se v Praze a dlouhá léta žila na Červeném vrchu v Praze 6.
Tady mi bylo 19 let a chodila jsem na střední školu 🙂
Teprve po narození své první dcery Evičky jsem přesídlila do Prahy 10, kde žiji s rodinou dodnes. Během let do naší rodiny přibyla ještě mladší dcera Deniska a po čase další holčička, ale pouze psí. Je to fenečka boloňského psíka, říkáme jí Gina a letos v květnu jí bylo již 10 let.
Gina hraje ráda „fotbal“ 🙂
* Na lesní zahradě kolem naší chaty se kolem mě dějí roztodivné věci : – ). Někdy se ani nestačím divit, co vše je v té nedotčené přírodě až možné…
Některá zvířátka si tam se mnou hrají na schovávanou – např jeden vykutálený zajíc. Říkám mu Šimon. Vždycky mě někam vyláká, aby se pak objevil z druhé strany, kde ho vůbec nečekám. Je neuvěřitelně mazaný. Dalo by se říct až drzý. Určitě se mi pak po straně strašně směje, jak pěkně mě doběhl. Ví totiž, že bych si ho moc ráda vyfotila : – )
* Byly doby, kdy se mi za zády jen tak objevilo divoké prase a štrádovalo si to pár metrů ode mě. Byl to kluk, tak jsem ho pojmenovala Pepa. Pak se dokonce stalo, že jsem nemohla 3 dny k vrátkům a ze zahrady, jelikož u mě na zahradě slehla obrovská černá bachyně divočáka. Té jsem říkala Josefína. Josefína se nedala z houští od vrátek vyhnat ani dvěma velkými vlčáky od hodného souseda, který mi přišel na pomoc. Odtáhla až po 3 dnech, hned poté, co se jí narodila malá pruhovaná selátka. Musím přiznat, že když kolem mě rozzuřená Josefína proběhla ve chvíli, kdy se hnala za vlčákem Nerem a já stačila udělat jen 2 krůčky stranou mezi 2 jablůňky, nebylo mi úplně nejlépe. Mé srdce lvice a náruživého fotografa ale přikázalo: „Zůstaň a honem foť!“ A tak vlastně vznikla moje podvečerní fotka, na které je nahrbená černá bachyně Josefína a oči jí zle svítí. Ten vztek a zuřivost v jejích očích vidím dodnes : – ).
Milí čtenáři, od té doby, co jsem začala psát svou 1. knížku pro děti, nabral můj život konečně zase nějaký vyšší smysl. Začínám být po letech opět šťastná. . . Jsem vášnivá fotografka,miluji knihy,hudbu a přírodu ve všech jejích podobách. Svou 1. knížku Samuel a Hortenzinka jsem se pokusila sama ilustrovat. Po nocích jsem kreslila víly,panáčky aj. Vložila jsem do ní také tématicky vhodné vlastní fotografie zvířátek a přírody. Nakonec jsem ale dala přece jenom přednost ilustracím zkušené ilustrátorky :-), v tomto případě Dáši Ježkové.
Děkuji vám všem předem za případné připomínky či rady. Určitě se mi ozvěte vy, které má knížka či knížky nebo fotky zaujmou. Vaše autorka Yva
PS. Píšu pro Vaše děti velmi ráda, škoda jen, že na vás, rodiče a prarodiče, nemám žádnou vazbu, žádný kontakt. Tak kdybyste mi chtěli přece jen napsat něco hezkého nebo nějaké připomínky k textu, zde je můj mail –
Yvona.Bednarova@seznam.cz Chci vás poprosit – NEPIŠTE MI JIŽ NA MŮJ BLOG – PŘES OBROVSKÉ MNOŽSTVÍ NECHTĚNÝCH SPAMŮ OD RŮZNÝCH FARMACEUTICKÝCH FIREM NEJSEM JIŽ SCHOPNA VAŠE PSANÍ NAJÍT. COŽ MĚ SAMOZŘEJMĚ VELMI MRZÍ.
PS. Je mi přesně 49 let, když kupujeme náš srub. V té době byl za chatou opravdu ještě les… A pak se mi změnil život… Přátelé kolem maličké víly Hortenzinky mě vtáhli do svého společenství a nabídli mi možnost účastnit se všech jejich dobrodružství 🙂
Miluji, když rozkvétá moje hortenzie a fialový okrasný petrklíč 🙂
Yvon, čtu tvou knížku mým dětem (kluk a holka) a moc se na každou kapitolu o víle Hortenzince těšíme. Máš můj obdiv,že jsi našla v sobě tak nádherný smysl seberealizace a nenecháváš si to jen sama pro sebe a máš v sobě tu potřebu podělit se o své nádherné cítění a lásku k přírodě. Tvá láska vyzařuje z Tvých fotografií (i když také rád fotím,nejsou ty moje fotečky tak vydařené). Josef s Maruškou a malým Pepíkem
Milý Josefe či snad Pepo,
tvá chvála mi udělala opravdovou radost 🙂 Nic nepotěší autora knížek pro děti víc než to, že se dětem knížky líbí a že se na ně těší :-)Snažím se v dětech probudit lásku k přírodě a snad se to prostřednictvím mého vyprávění a fotografií podaří.
Autorka Yva
Milá paní Yvonko,
a pak že náhody neexistují… jak to bývá, hledala jsem něco jiného na netu a narazila na Vaše stránečky. Jsou úžasné. A to jsem opravdu jen nahlédla. Musím si je pořádně prostudovat a odkaz na Vaše stránky dám na diskuzi, kam si chodím povídat s děvčaty v mém věku. Jsem již v důchodu a vnoučata mám už velká, ale stejně si to přečtu alespoň sama. Možná vaše knížky objeví, až budou mít sami děti a vnoučata.
Jste úžasná a díky, že se umíte tak krásným způsobem podělit o své prožitky. Pamatuji si, jako malá, že můj tatínek měl také rád skřítky a všelijaké víly a když už nám vyprávěl, tak si vymýšlet z tohohle okruhu. Jezdívali jsme na Šlukonovsko, kde měl příbuzné a tam byly v zahrádkách různé, vytvořené hrady a tak jsme se vždycky zastavili a tatí nek nám vyprávěl, kdo že tam bydlí. Dodnes miluji procházky v lese a koukám po kdejakém pařezu a přemýšlím, co za skřítka tam přebývá.Také jsem milovala Mauglího a
Robinsona Crusoa.
Přeji vám krásné dny a hodně spokojených čtenárů.
Milá paní Kašparová,
ani netušíte, jak velkou radost jste mi svými milými slůvky udělala 🙂
Jste další z několika lidí, kteří si našli čas a svými komentáři mě potěšili. To si pak vždy uvědomím, že moje psaní pro děti a vůbec lidi má opravdu smysl…
Je krásné jak vzpomínáte na svého tatínka 🙂 Zřejmě to máte hodně podobné jako já… I mně můj tatínek dal do života hodně krásně prožitých společných chvil. O mamince ani nemluvím. S tou je naštěstí zažívám dodnes… A situace se obrátila – dnes čtu já jí 🙂 Po telefonu jí čtu vždy nové kapitoly, které napíšu. Ona je takový můj první posluchač. A občas se nad některými formulacemi zamýšlíme společně. 🙂 Pak přichází na řadu můj manžel, který se na nové kapitoly vždy nedočkavě těší. Naštěstí. 🙂
Paní Kašparová, mějte se krásně na světě. Přeji Vám pevné zdraví a snad i příjemné chvilky strávené s mými knižními hrdiny… 🙂
Vaše velmi poctěná autorka Yva
Dobrý den Yvo.
S úctou a pokorou si vás dovoluji pozdravit a dotázat se, zda-li bych vám mohl poslat ukázku mého psání. Byl bych moc rád, kdybyste našla chviličku a jako spisovatelka mi napsala chyby, které v literarním vyprávění dělám.
Moc vás zdravím a ze srdce děkuji.
Petr Kuchař
Dobrý den, Petře,
omlouvám se za pozdní reakci, mám toho v poslední době hodně. Zkusím se na Vaši ukázku podívat a poslat Vám zpětnou vazbu. Pošlete mi to na můj mail Yvona.Bednarova@seznam.cz. Přiznávám, že se mé srdíčko trochu zatetelilo radostí či potěšením, že máte ke mně takovou důvěru. Jen neslibuji, že odpovím rychle. Máme před sebou nějaké oslavy narozenin našich dvou malých vnoučků.
Přeji Vám hezký den a budu čekat na Vaši zásilku v mailu. Zkuste to poslat ve wordu, ale i ve formátu PDF. Děkuji.
Yva Bednarová