Kapitola 1 Psí holčička a paní V.

     Malá bílá kulička měla ostré zoubky, kterými vše okusovala a růžový jazýček, kterým zkoumala svět. Při svém příchodu na svět dostala jméno Tess. Nyní ležela vedle svých bratrů a sestřiček a sladce usínala. Bříško měla plné dobrého mlíčka od své psí maminky.
     Její maminka byla bílá čistokrevná fenka boloňského psíka. V soutěžích vyhrála již několik krásných pohárů a ocenění. Tatínek malé Tess byl mezinárodní šampion až z Maďarska. Její babička i dědeček pocházeli z daleké Itálie. I oni vyhráli za svůj život v soutěžích několik cen.
Štěňátko mělo krásnou bílou hedvábnou srst, roztomilá kulatá černá očka a naději, že v dospělosti bude vyhrávat v mezinárodních soutěžích jeden pohár za druhým. Měla prostě všechny předpoklady pro výborný chov. A tak její cena pro budoucí zájemce byla pěkně vysoká.
     Jednoho dne si malinkou Tess přijela koupit nová panička. Paní V. byla bohatá. Její manžel vlastnil v Praze kasino a několik domů.Chvíli všechny ty batolící se sněhobílé kuličky pozorovala. Pak si vybrala to nejkrásnější štěňátko ze všech. Přitiskla si hedvábný kožíšek malinké Tess k namalované tváři. Zahleděla se do roztomilých oček a na malý černý čumáček. Vtom se objevil růžový jazýček a začal jí lízat ruku, ve které pejska držela. Bylo rozhodnuto. Tohoto mrňouska si dnes odveze domů. Děti stále otravují, že chtějí štěňátko. Jenže ona jen tak nějakého psa doma mít nechce. Pejsek, který u nich bude žít, musí být krásný a reprezentativní již na první pohled. A musí mít skvělou povahu. Ještě k tomu nesmí být hodně náročný na péči. A měl by mít rád děti. Všechny tyto vlastnosti by měl boloňský psík splňovat.
     "Tak uvidíme, třeba taková opravdu budeš," řekla žena štěněti ve svém náručí.
     Malé Tess bylo toho dne zrovna osm týdnů. To je doba, kdy může být štěňátko od maminky odstaveno a nemusí pít nadále mateřské mlíčko.
     Paní V. byla krásná mladá žena většinou se stále dobrou náladou. Bydlela v Praze ve velkém domě se zahradou. S manželem měli dvě děti, pětiletého synka a dvanáctiletou dcerku. Rozhodla se, že dětem řekne, že mají pejska jen půjčeného na zkoušku. Přece jenom slýchala, že štěňátka doma hodně věcí poničí. A to by ona nepřežila. Na svůj krásný domov byla náležitě pyšná.
     Paní V. přijela na chovnou stanici velkým, tmavě modrým Mercedesem. Sedačky auta byly z jemné, světle béžové kůže. Určitě by nesnesla, kdyby nové štěně potahy poničilo svými drápky nebo ostrými zoubky. Pro pejska si tudíž přijela s přepravkou, do které malou Tessinku na cestu uložila. Přivezla ji též malou modrou hračku, aby se po cestě zabavila.
     Velké auto se rozjelo a zamířilo k pejskovu novému domovu. Tessinka cítila v té důležité chvíli strach z neznámého. Zároveň i pocit začínajícího nového dobrodružství. Ještě před chvilkou se na výlet autem strašně těšila. Jak byla hrdá na to, že si paní vybrala ze všech štěňátek zrovna ji.
     V mysli se jí vrátila věta: "Jééé, ty jsi ale nádherné štěňátko. Pojď, vyjedeme si spolu na výlet autem. Uvidíš, že se ti to bude moc líbit."
     Říkala si v duchu: Co asi dnes uvidím nového? Budu o tom bráškům i sestřičkám vyprávět. Hlavně tedy mamince. Hm, ta paní vedle mě ale krásně voní. Snad na mě bude i hodná. Určitě bude, vždyť se se mnou před chvilkou tak hezky mazlila.A s tímto pocitem nakonec usnula.
     Malá štěňátka totiž často spí, aby nabrala sílu k novým neplechám a zkoumání světa kolem sebe.