Co si plánovaly hvězdičky Jasněnka se Zářivkou
V tom pěkném předvánočním čase koukala hvězdička Zářivka večer co večer zvědavě na zem. Nahlížela do různých domovů a už vůbec se nenudila. V každém tom domě se děly ale moc zajímavé věci! Viděla, jak malé holčičky i kluci pomáhají maminkám vykrajovat z perníkového těsta například perníkové zvonečky, domečky, hvězdičky a prasátka pro štěstí. V jiné kuchyni zase vykrajovali z rozváleného těsta linecká kolečka nebo kytičky a pak je slepovali červeným jahodovým nebo rybízovým džemem. V dalším domě stará paní upečené perníčky už zdobila bílou cukrovou polevou a dávala je na velký tác, aby poleva uschla. Jen co se však otočila, malý vnouček honem strčil do pusy dva perníčky tak, aby babička nic neviděla. Hvězdička se musela pousmát a docela dostala na ty perníčky také chuť.
Tak minulo pár dnů, kdy někdy svítilo trochu sluníčko, jindy se zase na zem snášely lehounké sněhové vločky. Pak nastal takový hodně zvláštní večer. Když hvězdička pohlédla hned po probuzení dolů, viděla na jednom velkém kulatém náměstí stát obrovský strom. Ten strom svítil na dálku barevnými světly. Bylo to moc krásné, protože světel bylo opravdu hodně. Tolik různobarevných světýlek hvězdička ještě nikdy pohromadě neviděla. Byla tou nádherou celá unešená. Kolem stromu stálo mnoho lidí a všichni zpívali moc pěkné vánoční písně. To se Zářivce moc líbilo a zavolala svou sestru Jasněnku, aby se šla také podívat na tu krásu.
Jasněnka se zasněně dívala na zem, jak se lidé radují z přicházejících Vánoc.
Po chvíli povídá: „Zářivko, a to počkej, až nastane Štědrý večer. To se pak rozsvítí skoro v každém okně takové krásně svítící stromky a lidé si budou zpívat sváteční písně, kterým říkají koledy. Oslavují, že se ten den narodil před mnoha a mnoha lety Ježíšek. Maminka jednou říkala, že ten Ježíšek nosí dětem i dospělým pod ty svítící stromky různé dárky. To musí být moc pěkné. Někdy bych to moc ráda viděla na vlastní oči.“
Přesně v tu chvíli dostala hvězdička Jasněnka odvážný nápad, který své sestře hned řekla: „Zářivko, co kdybychom se na Štědrý večer letěly dolů na zem podívat? Co ty na to?“
Zářivce zasvítily nadšením modré oči a celá se pro ten úžasný nápad nadchla.
„No jo, ale budeme to muset říct mamince, aby o nás neměla strach“, napadlo ji po chvilce nadšení.
Ale Jasněnka vymýšlela dál: „A co když řekneme, že bychom chtěly vidět, jak to vypadá doma u té holčičky Marcelky, jak měla v pokoji ten strašný nepořádek? Jestli se jako už polepšila. Takový nápad se mamince určitě bude líbit.“
„Mě by zase moc zajímalo, jak se asi má naše panenka Helenka? A jak to vypadá na Vánoce u nich doma?“ svěřila se hvězdička Zářivka.
A tak obě nadšené sestřičky honem letěly za maminkou Zorkou, aby jí přednesly svůj odvážný plán.